Zemní plyn je již dlouhou dobu samozřejmostí a využívá ho více než 35 % českých domácností. Cesta z naleziště až ke koncovému zákazníkovi je ale nelehká. Jaká je tedy cesta zemního plynu, než se dostane ke spotřebě koncového zákazníka?
Těžba na pevnině i pod mořem
Zemní plyn se těží pomocí vrtů přímo do ložisek, a to v hloubkách od cca třech do osmi kilometrů hloubky. Zemní plyn můžeme najít nejen na pevnině, konkrétně v Rusku, Nizozemí nebo v Alžírsku, ale i pod mořským dnem, a to v oblasti Severního moře.
Hurá do čištění
Vytěžený zemní plyn je nutné před samotnou dálkovou dopravou řádně upravit od dalších složek, jako je například vyšší podíl uhlovodíků, voda, sirné látky či prach. Vyčištěný plyn se poté již nemusí nijak upravovat před komerčním využitím a je možné přejít k samotné přepravě.
Potrubím nebo tankerem?
Jednou z nejvíce využívaných možností přepravy jsou potrubní systémy. Jelikož se jedná o oblíbenou možnost, je Evropa zaplavena hustou sítí plynovodů. Ty jsou vedeny nejen po souši, ale i po mořském dně a zejména na dálkové plynovody je použito potrubí z nerezové oceli. Ty nespojují rychlospony jako u běžného potrubí, ale klasické svařování. Druhou možností je doprava tankery, která převáží zemní plyn ve zkapalněném stavu.
Důležitá úschova v zásobnících
Zemní plyn je využíván zejména pro vytápění, proto je jeho nejvyšší spotřeba v zimních měsících. Plynovody ale nejsou v letních měsících z ekonomických důvodů pozastaveny, proto z nich rovnoměrně po celý rok odebíráme plyn. Nevyužívaný přebytek této komodity se tedy v letních měsících uskladňuje do podzemních zásobníků plynu. Pokud by tyto zásobníky nebyly, plynárenské společnosti by mohly nakupovat více plynu v zimě, nicméně cena takového nákupu by byla velmi vysoká.
Zemní plyn je v posledních měsících velmi skloňovaným pojmem. Proto je více než pravděpodobné, že jeho ceny budou opět růst.