V práci máte pohodu, ale jen do chvíle, kdy s hrůzou zjistíte, že jste někde „v terénu“ nechali služební notebook, za který zaměstnavatel zaplatil bezmála sto tisíc korun. Anebo odřete lak na zánovním firemním voze. V obou a mnoha dalších případech musíte vzniklou škodu uhradit. Kolik po vás může firma chtít, a jak se odpovědnosti elegantně vyhnout?
Majetkem zaměstnavatele disponuje naprostá většina zaměstnanců. Může se jednat o zmíněný notebook či automobil, ale v podstatě o jakékoliv jiné pracovní nástroje a zařízení, která jsou k výkonu profese nezbytná. Dle zákona je zaměstnanec povinen učinit vše, co je v jeho silách, aby nedošlo k poškození, ztrátě, zničení nebo zneužití dané věci. A pokud majetku hrozí škoda, musí zakročit – samozřejmě výjimkou okolností, za kterých hrozí dotyčnému nebo dalším osobám ohrožení.
Suma sumárum, zaměstnanec má mnoho povinností a za případné škody standardně (tzn., pokud je nezpůsobil schválně, příp. nepožil alkohol nebo drogy) odpovídá do výše 4,5násobku svého průměrného měsíčního platu. Což se sice na první pohled jeví jako výrazně menší částka oproti odpovědnosti za škody způsobené v „běžném občanském“ životě, nicméně v praxi se může jednat i o poměrně vysoké cifry. Například po zaměstnanci s průměrným platem 50 000 Kč má zaměstnavatel právo požadovat náhradu škody do výše 225 000 Kč.
Samostatnou kapitolou jsou tzv. zvláštní odpovědnosti. Za schodek na svěřených hodnotách či za ztrátu svěřených předmětů zaměstnanec odpovídá neomezeně. Nutno podotknout, že vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem musí potvrdit písemná dohoda.
A jak se před případnou náhradou škody chránit? Jedinou možností je pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, které nabízí např. pojišťovna ERGO. Škodu způsobenou při výkonu profese však pojišťovna uhradí pouze za předpokladu, že ji pojištěnec nezpůsobil úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem omamných látek.