V dobách dřívějších nebyl společný život dvou lidí před svatbou vůbec myslitelný. Dnes je naštěstí běžné, že spolu dva lidé bydlí a mají společný život i bez sňatku, ten přijde později. Až po žádosti o ruku.
Mohlo by se zdát, že v dnešním uspěchaném světě nemá romantika místo, o ruku se žádá přes sociální sítě a svatba proběhne v utajení někde v zahraničí. Tak daleko ale ještě mnoho párů nezašlo a je to dobře. Žádost o ruku stále ještě patří k výsadám mužů, kteří se svou vyvolenou chtějí strávit zbytek života a vzít si ji za ženu. Možností, jak to ženě sdělit je mnoho, od klasického pokleknutí v soukromí až po různé nápady a akce, do kterých jsou zapojeni přátelé či rodina. To, jaký způsob si každý zvolí, je jeho přání a nápad, ale nikdy nesmí chybět zásnubní prstýnky. Ty jsou milou připomínkou toho, co pár čeká třeba už za pár dní nebo měsíců a zvláště u žen mají svůj zvláštní význam.
Otázka svatby je muži i ženami vnímána odlišně. Zatímco muž se mezi kamarády většinou jen lakonicky zmíní, že se bude ženit a plánuje rozlučku se svobodou, žena potřebuje dát celému světu vědět že se bude vdávat. Právě prstýnek je mimo jiné tím, co ukazuje kamarádkám a kolegyním a i se jím chlubí. Oblíbené jsou zásnubní prstýnky z bílého zlata nebo s malým kamínkem, ale samozřejmě záleží především na dané dvojici, jaký kov nebo materiál obecně pro své prsteny zvolí. Zásnubní prsten je pak nahrazen nebo doplněn prstenem snubním v den svatby, který již nosí oba manželé a vyjadřují tak to, že k sobě patří.
Ženy si den, kdy je jejich partner požádal o ruku pamatují většinou po celý život. Je proto milé, pokud ona žádost je romantická, v hezkém prostředí a ideálně nečekaná, aby se žena cítila jako princezna a na tenhle den si nesla jen ty nejkrásnější vzpomínky.
1 komentář